Sexuální roboti. David Levy a „Láska a sex s roboty“

Sexuální roboti a láska a sex s nimi už dávno není sci-fi. Už kolem roku 2050 budou manželství lidí a robotů běžná. Kniha Davida Levyho publikovaná v roce 2007 se stala inspirací a základem seriózní vědecké diskuze na toto téma. Stejně nazvaná konference se opakovaně pořádá ve virtuální podobě za přítomnosti a zájmu mezinárodních vědeckých špiček z oboru psychologie, psychoterapie, robotiky, sociologie a sociální antropologie.

Ať se vám to líbí nebo ne, komunita digisexuálů a robosexuálek je stále početnější a možnosti technologické a mechanické intimity, která stále více nahrazuje tu lidskou, jsou stále dokonalejší. Profesor David Cheok například tvrdí, že sex s lidmi bude v budoucnu stejně výjimečný jako zážitek z koncertu. Hudbu už zcela běžně posloucháme díky technologiím zprostředkovaně. Se sexboty to bude stejné. 

David Levy jako propagátor robotiky 

Propagátor robotiky David Levy vystoupil již před lety na konferenci v Maastrichtu s přesvědčením, že v roce 2050 bude možné navázat láskyplný vztah i s roboty. O své teorii otevřeně píše i ve své knize Love and robots neboli Láska a sex s roboty. 

Roboti v roli sexuálních pomůcek však na trh vstoupili již mnohem dříve. Stále dokonalejší sexboty si můžete zakoupit a naprogramovat dnes. Už nyní podle prognóz Levyho vědci přicházejí i s roboty s umělým vědomím a emocemi. Jsou schopni komunikovat, bavit vás nebo vám dokonce vyznávat lásku.

Roboti s umělým vědomím a emocemi

I když je konverzace pro tvůrce robotů největším oříškem, jde jim to velmi dobře. Člověk od ideálního partnera v životě očekává, že s ním bude hovořit na témata, které ho zajímají, bude mít podobný smysl pro humor a stane se z něj vhodný konverzační spoluhráč. 

Sám Levy byl přesvědčen, že nejpozději v roce 2050 budou už tito roboti na výrobních pásech. Budou nám společníky a konverzačními partnery, kteří nás při hovoru potěší více, než rozhovor s jiným člověkem. 

Zhmotnění předpovědi Davida Levyho

Roboti už dnes mají dle předpokladu Levyho emoce, osobnost a vědomí. Mohou s vámi mluvit a rozesmát vás. Mohou vám říct, že vás milují tak jistě, jak to budou myslet vážně. Pro láskyplný vztah je třeba něco naprosto jiného a je mnohem víc věcí, které jsou důležité. Nejtěžší ze všeho je podle autora knihy právě konverzace. Člověk chce partnera s podobnými zájmy, který s ním mluví způsobem, jež mu lichotí. A jak tehdy uvažoval Levy, dnes uvažují i tvůrci sexuálních robotů.

Láska a víra se sexboty

Podle britského odborníka jménem Dylan Evans je pro cit lásky zcela klíčová víra, že není láska bezpodmínečná ani nekonečná. Roboti si vás ale nemohou vybrat ani vás odmítnout. To bude lidi podle tohoto autora nudit a lidská bytost bude velmi krutá vůči tomuto bezbrannému partnerovi, jakým je robot. 

Obtížnost navázat mezilidský vztah

Ať to chceme přijmout nebo ne, s vývojem lidstva a jeho emancipací je stále těžší navazovat mezilidské vztahy. Pro muže je a byla sexualita vždy důležitější než pro ženy, i když to asi neplatí vždy. 

Ženy také již nechtějí být jen v roli matek starajících se o děti a rodinu, manželek podřízených muži, služek zastávajících všechny domácí práce a milenek neustále plnících sexuální představy muže. 

Naopak jim ale chybí souznění a schopnost muže milovat nejen jejich tělo, ale i duši. Muži si naopak v robotkách plní své sexuální touhy a užívají si jejich bezmeznou oddanost. 

Individualizovaná a osamělá společnost

Autor knihy Love and Sex with Robots David Levy je přesvědčený, že už dnes jsou miliony lidí, pro něž je obtížné až nemožné navázat dobrý mezilidský vztah, jak se vyjádřil pro časopis New Scientist. 

A těm milující a sexuálně schopní roboti otevírají zcela nové obzory. Mnoho lidí by s nimi mohlo být šťastnější, než je dnes. V individualizované společnosti zraněných a osamělých lidí přibývá a mnozí neúnosně trpí. 

Jako humanitární opatření si proto partnerství s robotickou dámou vzhledu oblíbené celebrity a vytoužené inteligence lze snadno představit. I ženy si přijdou na své. A na zastánce tradiční rodiny se v budoucnosti bude vzpomínat s úsměvem i nostalgií.

Knihy o robotech nejen pro volný čas

• Kybernetika je věda zabývající se přenosem informací v živých organismech i ve strojích vytvořených lidmi. Původně s pojmem přišel matematik Norbert Wiener. V roce 1948 vydal knihu Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů. 

• Karel Čapek v divadelní hře s názvem R.U.R. – Rossumovi univerzální roboti z roku 1920 slovo „robot“ použil poprvé. Název mu poradil jeho bratr Josef a nahradil Karlův výraz „labor“. 

• Nahlížení na roboty výrazně ovlivnil Isaac Asimov v kultovní sbírce povídek Já, robot. Hojně citovány a dále zpracovávány jsou i jeho tři zákony robotiky. Příběhy publikoval v časopisech v letech 1940 až 1950. Později k nim vytvořil rámcovou povídku a vydal je v jednom svazku.

• Na Asimova navázala spisovatelka Mickey Zucker Reichertová, která zpracovává třídílný prequel ke knize Já, robot a už vydala Já robot: Chránit a Já robot: poslouchat. 

• Philip K. Dick v románu Sní androidi o elektrických ovečkách? nabízí verzi budoucnosti, kdy je pobyt humanoidních robotů na Zemi nelegální. Androidi pozbývají schopnost projevovat emoce a stanou se chladnokrevnými zabijáky. Kniha, kterou později zfilmoval Ridley Scott pod názvem Blade Runner, se zabývá hledáním lidskosti v robotech a jisté strojovosti v lidech. 

• Daniel H. Wilson představil motiv války proti mechanizovanému nepříteli a v románu Robokalypsa ukazuje, že žabomyší spory kvůli rozdílům v barvě kůže, náboženství a světonázoru musí stranou, jinak se vzbouří roboti.

• Paolo Bacigalupi v románu Dívka na klíček představuje novočlověky v podobě uměle vytvořeného biostroje sloužícího k práci včetně ukojení sexuálního chtíče s varováním nezvratného poškozování životního prostředí a sociálním přesahem.

• Douglas Adams představuje androidy s vtipem a humorem v sérii Stopařův průvodce Galaxií s věčně zdeptaným robotem Marvinem s depresemi.

• Na androidy se zaměřil v některých povídkách ze sbírky Poslední obránce Camelotu i spisovatel Roger Zelazny. 

• Z našich spisovatelů se do světa mechanických bytostí vydal třeba Zdeněk Páv v zajímavé knize Neočlověk.

© Naughty Harbor