Po seznámení na internetu jde dívka na první skutečné setkání s novým partnerem – dostala od něho pozvání na večeři. Ta se však vyvine poněkud neočekávaným způsobem. A závěr jejich první večeře má opravdu nečekané rozuzlení.

Napsal Aleš P.

 

Obyčejný páteční podvečer, jaro stále v nedohlednu. Jdeš domů z práce a ještě taky trochu po  nákupech, v hlavě své všední starosti. V tom ti tvůj mobil oznámí novou SMS a pohled na displej ti  řekne že je od Něho: 

„AHOJ PUSSYNKO! TUZE SE MI DNES PO TOBE ZASTESKLO (mela by sis sahnout, JAK TUHE to  bylo :), a tak jsem se rozhodl pozvat Te dnes na veceri do vinarny U Zlateho Kastanu. Odrekni jine  schuzky a prijd, mame rezervovany stul pro dva na me jmeno od 20. hodiny. Udelej to jak chces, ale  trvam na tom, abys ke stolu prisla v satech nebo sukni nejdal po kolena, BEZ KALHOTEK NEBO  PUNCOCHACU, muzes mit puncochy s podvazkovym pasem nebo samodrzne. A ZADNY VELKY  MEJKAP!“ 

Přijde ti to trochu divné a dost ujeté, máš tomu věřit? Přemítáš celou cestu domů, z nákupů už nebylo  nic. Znáte se sice s Radkem už pár týdnů, ale pouze přes xchat, e-mail a v poslední době SMS, poté co  jste si vyměnili čísla mobilů. Nikdy zatím nenaznačil, že by se chtěl s Tebou fyzicky setkat, a teď toto.  Do vinárny? Tady ve městě? Pak tě napadne zavolat do té vinárny a zeptat se na rezervaci, „Ano,  madam,“ říká hlas na druhém konci, „stůl je tu pro vás rezervován od 20 hodin.“ Tak, a co teď? 

Nakonec se rozhodneš vsadit na kartu dobrodružství. Teď jen, co na sebe. Bez kalhotek, v únoru,  hmmmm – ten má ale nápady, vždyť mi po cestě broskvička namrzne – ale, nakonec, můžu si je sundat  až na toaletě před vstupem do sálu. Honem tedy ještě umýt vlasy a něco s nimi provést.

V osm večer se blížíš k vinárně. Odložíš kabát v šatně, odcházíš na dámy. Nikde nikdo, vklouzneš do  kabinky, vyklouzneš z kalhotek – ještě kapku parfému na obnaženou kůži, zkontroluješ punčochy.  Vyjdeš ven, mrkneš do zrcadla. Kostým manažerky ti sluší, i grafitově šedé punčochy pod sukní těsně  nad kolena. Máš dojem, že každý musí VIDĚT, žes pod ní dole nahá a broskvičkou ti při té myšlence  projede mrazivý plamínek.  

Vcházíš do sálu, číšník je hned u tebe, ptáš se na rezervaci. „Váš pán už na vás čeká,“ řekne číšník, a  tobě se zdá, že spojení „váš pán“ pronesl velmi významně. Nemůže přece vědět nic o tom, že tvůj nový  vztah se vyvíjí poněkud nekonvenčním směrem. Číšník se usmívá a vede tě sálem směrem k řadě  diskrétních boxů. U stolu v rohu sedí – no, normální chlap v bezvadném šedém obleku z kvalitního materiálu, vyleštěné polobotky, očividně nové a kvalitní.

Obličej lemují vousy krátce střižené,  šedé oči za brýlemi, usmívají se na tebe a sjíždějí celou tvou postavu shora dolů, se znatelnou  prodlevou na důležitých místech. Z té prodlevy máš zase vlhce teplý pocit v klíně, ale jinak je to příjemné být takhle naostro. Při chůzi cítíš na broskvičce závany vzduchu a máš milý pocit volnosti. Jdeš ke stolu, muž vstává a jde ti vstříc, vztáhne k tobě ruku s kyticí – bílé lilie. Nezapomněl na tvou zmínku o oblibě těchto květů. 

„Ahoj Romanko, já jsem Radek. Moc mne těší, že tě konečně poznávám osobně. Přeju ti krásný večer a udělám vše, co mohu, aby opravdu krásný byl.“ Posadíte se ke stolu proti sobě. Prohlížíš si ho. 

„Vypadáš skvěle,“ řekne náhle on. „Splnilas všechna moje přání ohledně oblečení?“ Mlčky kývneš. 

„Fajn,“ pokračuje, „tak já ti nabízím na dnešní večer hru podle mého scénáře. Třeba zažiješ něco příjemného, cos ještě nezažila. Teď se rozhodni, zda do toho se mnou půjdeš. Řekneš-li NE, nic se nestane, navečeříme se spolu a dovezu tě pak domů a budeme si dál jen psát na netu. Pokud řekneš ANO, předpokládám, že potom uděláš bez zdráhání všechno, co ti přikážu. Máš čas na rozmyšlenou, než objednám večeři.“

Ani nevnímáš jeho rozhovor s číšníkem. Přemítáš, že narážky a zmínky o submisivitě a dominanci  v jeho mailech nelhaly. Toto je muž, který chce být tvým pánem se vším všudy. Hlavou se ti honí divoké  erotické obrazy a klín ti vlhne čím dál víc – máš však i trochu strach. Ale nakonec – co se může odehrát  tady, v sále vinárny, všem na očích? Všimneš si, že číšník odchází.  

„Nuže?“ obrátí se Radek na tebe. 

„Jdu do toho,“ vypravíš ze sebe – a sama se podivíš, jak to z tebe vyjelo, až do poslední vteřiny sis  nebyla jistá. 

„Dobrá, jsem přesvědčen, že se ti to bude líbit.“ říká on a nalévá do skleniček bublinky. 

„Tak na setkání a skvělé zážitky pro nás oba,” pronáší přípitek. Přiťuknete si a chvíli se bavíte o  banálnostech. 

Přijíždí číšník s vozíkem pokrytým jídly a začíná servírovat na stůl zakryté stříbrné mísy. Jen tvůj talíř  nepoloží před tebe, ale vedle Radkova talíře. 

„Posadíš se vedle mě,“ požádá tě tiše Radek. Neznělo to vůbec jako příkaz, ale nemáš sílu ani o tom  přemýšlet, natož odporovat. 

„Proč ne,“ usměješ se a změníš místo. Cítíš teď mnohem silněji jeho parfém, typicky mužskou a  erotickou vůni. Sedne si k tobě trochu blíž, jakmile se číšník vzdálí.  

„Smím se přesvědčit, jak ses oblékla?“ zeptá se. 

„Máš poslední šanci odmítnout a skončit hru, pak už se tě na dovolení ptát nebudu.“

Kývneš a v očekávání polkneš. Jeho ruka obratně vjede pod tvou sukni. Polekaně se rozhlédneš a  uvědomíš si, že tak jak jste teď usazeni, byste mohli v boxu i souložit a nikdo by si toho nevšiml.

Jeho ruka tiše a nehybně leží na tvém stehně, její jemný a jistý stisk tě uklidňuje, máš čas si na ni  zvyknout. Pak se dá pomalu do pohybu vzhůru, až prsty přejedou lem punčochy a dotknou se nahé kůže. Jedou podél hrany lemu na vnitřní stranu stehna.

Mimoděk lehce rozevřeš nohy, aby měla ruka  místo – až se toho sama trochu lekneš. Ruka sjíždí dolů a dotkne se druhého stehna taky nad lemem  punčochy. Jemně přitlačí a ty, ochotně, až se sama podivíš, rozvíráš nohy ještě víc.  

„Takhle zůstaň, je to prima.“ 

Ruka opustí tvá stehna a tobě je najednou jako dítěti, kterému vzali  hračku. Klína se ani nedotkl… 

„Já myslela, žes chtěl vědět, …“ začneš, ale položí ti ruku na ústa. TU ruku – cítíš z ní svou vlastní vůni a vzruší tě to. 

„Ano, chtěl jsem a chci vidět, ale podíváš se se mnou,“ praví významně a z lavice vedle sebe vezme  notebook, kterého sis předtím nevšimla. Položí jej na stůl – to místo tam bylo jistě vynecháno schválně,  bleskne ti hlavou. Radek otevře notebook, display se rozsvěcí…

Proč mi ukazuje porno obrázky, napadne tě po chvíli, když přístroj nastartuje a obraz se ustálí. Vidíš  ženský klín pod poodhalenou sukní – ale v tom tě pohyb na obrazovce – TVŮJ pohyb! – upozorní, o co tu jde. Díváš se na své vlastní roztažené nohy, na svou blond broskvičku mezi nimi, a to v přímém  přenosu. Kamera je zřejmě upevněná pod stolem a připojená k počítači nenápadným kabelem, který se  teď táhne přes stůl.  

„No, to je…“ vyrazilo ti to dech. Bezděky sevřeš kolena k sobě, ale to již cítíš na stehně stisk jeho ruky.  

„Počkej, kazíš nám výhled, tak hezky jsi ji ukazovala,“ praví a rukou pod stolem sjednává nápravu.  Sám si sedá ještě blíž k tobě a natáčí notebook tak, abyste oba dobře viděli. Poddáváš se a fascinovaně hledíš na obraz svého klína s jeho rukou hladící tvé stehno, rozkrok a podbřišek. Je to poprvé, co své tělo vidíš takto zvenku a přitom živě. A je to vzrušující pohled. Tvá ruka vklouzne pod stůl, vyhrnuje sukni ještě výš a pak sjíždí do rozkroku. 

Začneš probírat prsty napřed svůj krátce střižený zlatý kožíšek – a je to hezký pohled, musíš se pochválit – pak prstem přejedeš štěrbinku a vklouzneš mezi pysky. Sleduješ to vše naživo „v televizi“ a je to úžasně vzrušující.  

„No vidíš, líbí se ti to,“ pokračuje on a jeho ruka se ve tvém klíně přidává ke tvé ruce. Roztahuje pysky  tvé kundy a hraje si s nimi. Vlhneš víc a víc. 

„To je tvůj vlastní nápad?“ vydechneš vzrušeně. 

„Ano, a nejen to,“ odpoví. Usměje se s pohledem upřeným kamsi za tvé rameno, „Co si třeba myslíš, že sleduje v telce támhle barman?“  

„COŽE???“ Ohlédneš se a vidíš barmana, jak pozorně sleduje televizi otočenou „zády“ k tobě.  Zamrazí tě. 

„On mě vidí TAKY?“ téměř vykřikneš. To snad ne! Displej počítače opět ukazuje tvé pevně sevřené nohy. „To přece nemůžeš!“ Rázně vstaneš od stolu a jdeš k baru. Mladý pohledný barman zvedne oči od obrazovky a vyšle ti vstříc svůj profesionální úsměv. „Madam si přeje?“ 

„Můžete mi říct, na co se díváte v té televizi?“ řekneš barmanovi hlasem nepříjemně sevřeným  rozrušením. 

„Prosím?“ ptá se, ale pochopí. 

„Zajisté madam,“ a otočí přístroj k tobě. Na obrazovce běží  jakýsi sportovní přenos, zvuk je vypnut. 

„Měl tam hokej,“ proneseš vyčítavě zpět u stolu, „kecals mi!“ Usedáš a jsi opět na obrazovce. Nohy ale držíš vzdorovitě u sebe. Radkův úsměv má v sobě vítězství a trošinku posměchu. 

„Uvolni se,“ hladí tě opět po stehně. 

„Co ti vlastně vadí?“ ptá se, „že tě viděl, nebo že jsem ti kecal?“ Uvědomíš si, že ta otázka je opravdu na místě. Opět ti vlna vzrušení projede klínem, když ti dojde, že tě vlastně ten hokej tak trochu urazil. Usměješ se a záběr na obrazovce opět ukazuje tvůj rozevřený klín, sleduješ obraz a dáváš si záležet, aby byl pohled na tvůj rozkrok co nejlepší. Sukni vykasáš až skoro  k pasu, aby nestínila. Všimneš si světla vycházejícího zpod stolu a usoudíš, že kamera má vestavěné  osvětlení. 

„Děláš si psinu,“ pravíš smířlivě. „Co bude dál?“ 

„No, já nevím,“ odpoví nečekaně vážně. „Nejspíš už nic, když mi nevěříš. Málem jsi utekla.“ Vztáhne  ruku, obrazovka zhasne.  

„Ne, počkej, zapni to, je to prima, prosím, odpusť mi a pojď si hrát dál,“ prosíš a máš opravdu strach, že vzrušující hra skončí sotva začala. 

„Já už budu hodná, fakt, můžeš si se mnou dělat, co chceš, ani okem nemrknu!“ 

„Opravdu to chceš?“ Obrazovka se zase rozzáří. „Tak nekaž záběr,“ kývne směrem k obrazu tvých už  opět sevřených kolen.  

„Promiň, neuvědomila jsem si to,“ omluvíš se a napravíš to. Posadíš se tak, že tvůj klín je pěkně  uprostřed obrazovky, stehna se rozevírají směrem k okrajům. 

„No, to je lepší,“ řekne, „ještě to upravíme.“ Sáhne na klávesnici. Obraz se mění. Tvůj klín v nadživotní  velikosti teď vyplňuje skoro celou plochu displeje. „Má to zoom,“ vysvětlí stručně. Fascinována hledíš na svůj klín v detailu. Je dokonce poznat, že jsi zas pořádně mokrá. Sáhneš na sebe a zvětšený prst na  obrazovce laská tvůj zvětšený klitoris. Jeho ruka se okamžitě zapojí do hry a obratně rozevírá doširoka  pysky tvé kundy.

Uvědomuješ si, že TAKHLE zblízka jsi svou anatomii nikdy nestudovala. Temně  růžové vnitřní plochy velkých labií, zvlněné plátky malých a dole se rýsuje vchod do vagíny, lesklý  vlhkostí. Poštěváček není pod tvým prstem vidět, ale zato jej o to víc cítíš, jak pokračuješ v automasáži. Vlhneš čím dál víc, oba to vidíte i cítíte pod rukama a vůně tvého pohlaví se šíří  vzduchem.  

„Nezmáčej si sukni,“ pronese významně. „Počkej, pomůžeme ti,“ a vykouzlí odněkud čistý plochý  polštářek. „Jsem vybaven na leccos,“ dodá na tvůj tázavý pohled a ukáže na větší kufřík na spisy  ležící v rohu boxu, „kompletní gynekologické instrumentárium mám taky – ale dole v autě,“ usměje se.  Pozvedneš se a on umístí polštářek pod tvůj rozkrok. „Teď už se klidně můžeš i počůrat, uvnitř je savý  materiál z dětských plen“ 

„Koukám, žes myslel na všechno,“ poznamenáš a opět oba sledujete na obrazovce spolupráci svých  prstů na a ve tvém pohlaví. Jeho prsty teď čím dál častěji zajíždějí dovnitř jeskyňky a dráždí její vchod.  Tvé vzrušení dostupuje vrcholu a začínáš nejen zrychleně dýchat, ale i sténat.

Bojíš se, že si těch  zvuků někdo všimne. Vtom však jako na zavolanou začne hrát v sále hudba a několik párů na  vzdáleném parketu tančí. Vzrušující melodie přispěje k náběhu tvého orgasmu pod spojeným úsilím tvé  a jeho ruky. Vzepneš se v křeči vrcholu a sevřeš mezi stehny jeho ruku, která včas neuhnula.  

„Jsi tam tak žhavá,“ řekne významně, „potřebuješ ochladit.“ Sáhne po láhvi sektu v nádobě s ledem. „Díky, napiju se ráda,“ podáš mu svou sklenku. Nalije ti, sobě taky a přiťuknete si. 

„Na tvůj první orgasmus na veřejnosti,“ pronese skoro slavnostně.  

Pomyslíš si, že zas tak veřejné to nebylo, do boxu se nikdo nedívá a ani nemůže. Usměješ se. „Co ty  víš o mých orgasmech.“

„Jsou skvělé, to mi teď stačí,“ odpoví. „Ale já měl na mysli opravdové ochlazení, šampus tě rozpálí ještě víc.“ Nechápeš zcela smysl, ale napiješ se znova. 

Jeho ruka opět hledá tvůj klín a rozvírá pysky, sleduješ obraz a líbí se ti to. Vrací láhev do ledu,  nevšímáš si ho, díváš se „na telku“.

„Teď se nelekni,” praví a vzápětí cítíš v klíně ledový chlad. Ten cvok ti tam strká kus ledu! Chceš se  bránit, ale jeho významný pohled ti připomene, cos slíbila před půl hodinou. 

„Uvolni se,“ říká ti tiše, „a hlavně se neboj.“ 

Zjišťuješ, že dotyk ledu není vůbec tak nepříjemný, jak bys čekala. Přejíždí ti kostkou ledu podbřišek,  projíždí po vnitřní straně stehen, podél štěrbinky nahoru, až najde tvůj naběhlý klitoris, a náhle nevíš,  zda vnímáš chlad nebo žár. Kostka jede štěrbinkou dolů a pak náhle mizí ve vagíně.  

„Promiň, spadla mi tam,“ říká s úsměvem a jeho prsty ti demonstrativně sahají dovnitř ve snaze led  vyndat. „Nejde to, ale ono to roztaje,“ říká. „Vezmu si jinou.“ 

Ale i druhý kus ledu (nejsou to kostky, uvědomuješ si, ale kouličky jako vlašské ořechy) mizí zakrátko  uvnitř tvé jeskyňky, už bez předstírání, že šlo o nedopatření, a za ním ještě dva či tři další. Máš pocit  plnosti a chladu, teče z tebe voda. Je to děsné, ale vzrušující.  

„Teď ti něco ukážu,“ praví a sahá pod stůl. Obraz na monitoru se třese a ztrácí obrysy. Podíváš se dolů.  

Jeho ruka svírá cosi jako mikrofon, černý váleček asi dvacet cm dlouhý a 3 cm tlustý. Vede z něho drát,  vpředu zpod zaobleného krytu svítí světlo. Pochopíš, že je to ta kamera a pochopíš i co se chystá, když ti ji vtiskne do ruky. Odněkud vytáhne kondom. Navleče jej na kameru, ale není jej skoro znát, kondom je zcela čirý a průhledný.  

„Tak ji nastav,“ říká a ty roztahuješ v očekávání nohy doširoka, až to v tříslech zabolí. Mrkneš na monitor a zjistíš, že kamera stále běží a přenáší obraz, jen nepatrně zakalený průhledným kondomem. Je vidět, jak se blíží ke tvé pičce a dotkne se jí. Průhledný kryt rozevírá pysky a pomalu zajíždí do jeskyňky, svítí si na cestu jako vláček v tunelu. Na obrazovce to vypadá bizarně, ale ve spojení s tvými  pocity v klíně je to úžasně vzrušující.

V záběru je krásně vidět tmavě růžový vnitřek pochvy, její zvrásněné stěny, vzadu nahoře vchod do dělohy a dole, v kaluži mírně zkalené vody, tající kusy ledu. Pak se pohled rychle změní. Kamera-falus začne v tobě jezdit tam a sem, nestačíš už sledovat obraz, vnímáš jen pocit blížícího se vrcholu…. 

Pak je po všem, a když otevřeš oči, vidíš a cítíš, jak umělý falus vyjíždí z tebe ven spolu s vytékající vodou, v níž tvůj žár uvnitř proměnil všechen ten led.  

Pomalu se uklidňuješ, dýcháš a upíjíš ze sklenky. „Bylo to skvělý, ale teď bych chtěla tebe.“ Zavrtí  hlavou. Svléká z kamery kondom a vrací ji zas pod stůl, kde ji zacvakne do držáku. 

„Souložit tu nebudeme,“ pronese, „ale půjčím ti ho do ruky, když budeš klidně dál sedět.“ Kývneš  hlavou. Sáhneš mu do rozkroku kalhot a zjistíš, že jeho tvrdý pyj je již venku a trčí vyzývavě z poklopce ven.

„Smím ti ho aspoň vykouřit?“ požádáš svého pána pokorně. Proniká tě touha uspokojit i jeho tělo, poté co on způsobil tolik rozkoše tobě. 

„Dobře, ale chci to hezky vidět v telce,“ usměje se a přesedne si tak, aby kamera zabrala jeho penis v detailu. „Promiň, že to teďka neuvidíš.“ 

Je ti to jedno. Poklekáš před jeho klínem vedle stolu na koberec, bereš tuhý penis do pusy a saješ,  lížeš, mazlíš se s tím tvrdým kusem masa. „Nepřestávej, ano, ano, je to skvělé,“ povzbuzuje tě, „jen  hlavu trochu doleva, táák je to fajn.“ Trochu se podivíš, že při tom všem se ještě kouká na monitor. 

Hudba stále hraje, poddáváš se jejímu rytmu, saješ a líbáš jeho penis a z klína ti teče – je to voda z ledu nebo tvoje šťáva? Asi napůl, říkáš si…. Ale to už i on začíná funět a svaly mu tuhnou v předzvěsti vrcholu. 

„Už budu,” sykne a ty se chystáš spolknout horkou dávku jeho semene. On však  nepochopitelně unikne z tvých úst předčasně a jeho sperma ti zkropí obličej – naštěstí jsi měla zavřené oči, ze zkušenosti už víš, jak někdy sperma v očích pálí.  

„Promiň, nezvládl’ jsem to,” omlouvá se a podává ti kosmetický vlhčený ubrousek a papírový ručník.  Osušíš si tvář, pak se zvedneš a sáhneš po kabelce. „Jdu se přepudrovat,“ řekneš a vyrazíš k toaletě.  Před zrcadlem dáš do pořádku, co jeho sémě porušilo.

Ještě že nejsem namalovaná, říkáš si, a vtom tě  napadne, že je to vlastně na jeho žádost, neposlechlas sice zcela a oči sis trochu obtáhla, ale právě ty  jsi teď musela opravit. Že by to měl v plánu od začátku, uvažuješ, ale pak musel PŘEDEM VĚDĚT, že 

mě to nenechá spolknout. Proč ale? 

Vracíš se ke stolu. Radek – nebo snad číšník? – mezitím odkryl mísy s jídlem a připravil ti tvou porci na talíř. Hledíš na tenké plátky rostbífu na talíři – tvarem i růžovou barvou ti připomenou obraz tvých  malých labií, jaks je viděla před chvílí v detailu na obrazovce – a už zas cítíš, že vlhneš. 

„Najíme se trochu?“ navrhuje a ty souhlasíš. Jíš a vlastně ani nevíš co, stále se ti vracejí ty úžasné  pocity ze sledování svých orgasmů na obrazovce v přímém přenosu.  

„A teď?“ zeptáš se, když číšník odnesl použité nádobí, „jedeme domů?” 

Zavrtí hlavou. „Ještě tu něco zbylo,“ ukáže na menší misku na stole přikrytou stříbrnou pokličkou, „to se do tebe ještě vejde, ale chci tě zase do záběru.“ Opět otevírá notebook a displej se rozsvěcí. 

Sedáš si zase do polohy děvky a sleduješ svůj klín v záběru kamery. On odkrývá pokličku, miska je plná  jakýchsi hnědavých knedlíčků politých hustší růžovou šťávou či rosolem. Voní to po jahodách – co to je?  

„To je zákusek?“ ptáš se s úsměvem, „nic takového jsem nikdy neviděla.“ 

„Specialita pro tebe,“ odpoví, „já tohle nemůžu.“ 

„Jak se to jí?“ 

„Nakrmím tě, ale zavři na chvíli oči,“ požádá tě a vezme lžičkou z misky jeden knedlíček. Poslušně  zavíráš oči a pootevřeš ústa. Chvíli se neděje nic – a pak cítíš jeho prsty opět v rozkroku, jak rozvírají  jeskyňku. Otevřeš oči a na monitoru vidíš, jak knedlíček mizí v hloubi tvé pochvy. Vykulíš oči: „Co to  je?“ 

„Neboj, to není opravdové jídlo,“ uklidňuje tě, „jsou to latexové míčky polité lubrikačním gelem.“ Bere  další, tentokrát do ruky. „Můžu?” 

Kývneš. Strčí do tebe rázně další míček, gel příjemně a dráždivě chladí. Než se naděješ, je v tobě třetí  a čtvrtý. Koukneš na misku a nevěřícně se zeptáš: „To mi tam chceš narvat tohle všechno?“ Kývne.  „Myslím, že to zvládneš, podle toho, jak jsem si tě prohmátl předtím.“

Pátý a šestý míček mizí ve tvých  útrobách. Pořád je to příjemné, pocit naplnění tě vzrušuje čím dál víc. Další a další kuličky jsou  vtlačovány do tvé jeskyňky, která se už hodně napíná. Míčky jsou naštěstí měkké, přizpůsobí se, ale  pocit napětí začíná být k nevydržení. 

„Já se asi počůrám,“ zašeptáš. Máš od pití plný měchýř a plná vagína ho pěkně utlačuje. Podá ti další  polštářek, stejný jako ten pod zadečkem. 

„Říkal jsem ti, že klidně můžeš,“ dodá a láduje do tebe dalšího trapitele. Na misce už jich moc není, ale  máš pocit, že do tebe už se nevejde nic. „Dost, prosím,“ zakňouráš tiše, „už ne!“

 „Podívej, ty dva už zvládneš, jeden za maminku,“ – zatlačí ho palcem dovnitř mezi ostatní – „a jeden za tatínka.“ Ten už opravdu trochu bolí. Bříško máš viditelně vypouklé, nebo to tak aspoň vnímáš, a v záběru kamery vidíš, že pochva je pootevřená a ve vchodu se tísní asi tři míčky.  

Pohladí tě plochou dlaní přes kundičku a začne ti hladit a dráždit poštěváček. To je k nevydržení.  Všechny ty pocity se v tobě smísí a skončí to mohutným orgasmem. Tvé obavy se ale naplnily, čůráš a  tak tak jsi stačila přiložit ten zatracený polštářek. Sesuneš se vyčerpaně na sedadle. Po orgasmu je  pocit plnosti slabší, asi taky díky vyprázdnění měchýře. „Tak už to ze mě vyndej,“ zaprosíš vysíleně.  

„To není jen tak, podívej, zavřela ses.“  

Obrazovka ukazuje tvůj zmáčený a zmučený klín, ale poševní vchod je opravdu sevřený, míčky už není  vidět. 

„Říkal jsem ti, že gynekologické nástroje mám v autě. Vyndáme to doma, ano?“ Uvažuješ, jaké to  bude jít odtud se vším tím nákladem uvnitř. Ale kývneš, slíbilas svému pánovi poslušnost – a teď už víš, že ho opravdu za svého pána považuješ. Uděláš cokoliv ti poručí – a nejen dnes. 

„Tohle si běž na toaletu obléknout,“ podává ti jakési kalhotky s vyztuženým klínem. „To jen abys  netrousila míčky cestou,“ usměje se. „Pak už pomalu půjdeme.“ 

Když přijdeš zpět v kalhotkách, které trochu připomínají pás cudnosti, je už sklizeno ze stolu. „Půjdeme,  už jsem zaplatil,“ podává ti plášť a kabelku.  

Barman se uklání za pultem, číšník stojí u dveří, pusu od ucha k uchu. „Panstvo, děkujeme mockrát a  přijďte zase, budeme se těšit.“ Jdete spolu dolů po schodech. Při každém došlápnutí cítíš svou  naplněnou vagínu. A pak náhle ucítíš v klíně vibrace jako od robertka. Polekaně se podíváš na Radka.  Usměje se a ukáže ti malou krabičku v ruce. „Dálkové řízení,“ podotkne, „nechci, abys mi cestou domů  vychladla.“ Stiskne párkrát tlačítko a předvede ti funkci aparátku. Pochopíš, že dnešní noc ještě  nekončí.  

Pokračujete chodbou kolem dveří do temného sálu. Zevnitř znějí – dost nahlas – povědomé orgastické  vzdechy. „To je erotické kino,“ vysvětlí tvůj společník, „někdy tam spolu taky musíme zajít.“ 

„Počkej“, zarazíš ho. Táhne tě to ke dveřím do sálu. Pootevřeš jedno křídlo a nahlédneš dovnitř. Tma,  řady sedadel, matné stíny hlav, vpředu veliké plátno a na něm TAK známý obraz. Nevěříš svým očím.  

Tvůj klín je pěkně uprostřed obrazovky, stehna se rozevírají směrem k okrajům…

 

© Naughty Harbor